V této lekci se podíváme na to, jak moc ovlivňujete svůj svět tím, jak se chováte sami k sobě.

V životě podle Zákona přitažlivosti platí jednoduché rovnice. Jedny z nich jsou tyto:

• Lidé a okolní svět se k vám chová tak, jak se vy chováte sami k sobě.
• Když máte výjimečný pohled sami na sebe, přitahujete výjimečný život.
• Když se chováte hezky sami k sobě, vidíte se jako dítě štěstěny, tak se tak ve vašem životě děje.

Základem tedy je, abyste očekávali že vám život bude žehnat a přinášet výjimečné zkušenosti. Očekávejte, že se vám dějí samé dobré věci a nespokojte se s málem.

Pokud chcete, aby vám Zákon přitažlivosti fungoval a přitahovali jste krásný a požehnaný život, musíte o sobě přemýšlet spíše tak, jako když jste byli malí.

Jak? Jako dítě jste si byli zcela jisti, že si zasloužíte lásku a péči. A je to stejné i teď, stále jste to vy a stále to platí.

• Nenechte se ostatními přesvědčit, že za nic nestojíte a že nejste dost dobří, abyste mohli žít podle svých představ.
• Neklaďte si podmínky pro to, abyste něco mohli získat. Nikde není napsané, že byste museli vydělávat spoustu peněz, být sportovně založení, být štíhlí, mít několik titulů….abyste teprve potom mohli od života dostávat to nejlepší.

Máte svoji lidskou cenu, máte schopnost milovat a chovat se lidsky. To je fakt a základ. Právě proto si zasloužíte to nejlepší, co život pro vás má.

Zapomeňte však na to, že vás ostatní musí milovat a zbožňovat. To ani náhodou. Na tohle vůbec nečekejte. Nejprve milujte sami sebe. Tohle je vaše povinnost.

Jak se můžete cítit jako lepší člověk?

• Všímejte si krásných věcí kolem sebe, to vám přinese i lepší pocit ze sebe.
• Hledejte dobro v druhých a tím najdete dobro i uvnitř sebe.
• Chvalte a oceňujte ostatní a tím oceníte i sami sebe a ostatní budou oceňovat vás.
• Odpusťte sami sobě, přestaňte se kritizovat a tím přestanete kritizovat druhé a oni přestanou kritizovat vás. Všichni jsme propojeni.

Mě se stává docela často a hlavně pravidelně, když něco chci a pustím se do realizace mých záměrů, že mě přemáhá pocit, že si to nezasloužím.

Ten pocit, že si to nezasloužím, mě tlačí k zemi a chce mě přimět, abych se vzdala.

Hrůza! Možná to taky znáte. Pokaždé mě tento pocit překvapí a nestačím se divit, jak je intenzivní. Musím hodně pracovat na tom, abych ho přemohla a uvěřila, že si zasloužím vše dobré..

Nevím, odkud se tento pocit bere, ale fakt musím hodně zabrat, abych ho zvládla.

Uvedu příklad pro lepší pochopení. Stalo se mi to loni, když jsem dostala i s rodinou pozvání k pobytu u kamarádky ve Francii u moře na Azurovém pobřeží.

• Měla jsem přesvědčení a pocit: Nezasloužím si tolik dobra!

Byla jsem schopná vše pokazit, pozvání nepřijmout a to jen proto, že jsem měla pocit, že si to nezasloužím!

Pár dní jsem se trochu trápila, pak jsem se vybrečela, pořádně vyspala a měla jsem jasno. Rozhodla jsem se: Zasloužím si to a přijímám to! Mám na to nárok!

A užili jsme si skvělých a kouzelných 10 dní na francouzské riviéře…

Když nevěřím, že si zasloužím něco dobrého, ničím si svůj život. Jde o formu sebedestrukce…

Takže když mám nějaké přání, vždy se utvrzuji:

• MÁM NA TO NÁROK!
• ZASLOUŽÍM SI TO!
• PŘIJÍMÁM TO!
• OTEVÍRÁM SE NEKONEČNOSTI MOŽNOSTÍ.
• HOJNOST JE PRO VŠECHNY VČETNĚ MĚ.

To je absolutní základ, aby se moje přání a záměry mohly plnit.